.
CO JE TO VLASTNĚ JÓGA ?
Co je jóga? Slovo jóga znamená spojení, sjednocení, rovnováhu a vyváženost. Je známé po celém světě a užívá se v mnoha významech. Označuje filozofii, duchovní nauku či náboženství, používá se pro tělesná a duchovní cvičení. Rozumí se pod ním i určitý způsob života. Jóga je naukou o těle, mysli, vědomí a duši. Znalost anatomie a fyziologie lidského těla využívá jóga v propracovaném systému tělesných cvičení a očistných technik, které pomáhají udržet tělo zdravé a v dobré kondici. Pomocí dechu učí jóga pracovat s jemnou energií – pránou. Jedním z cílů jógy je dosažení klidu mysli a rovnováhy mezi tělem a myslí. Jóga vede k rovnovážnému emočnímu a psychickému stavu, k dosažení klidu mysli. To se projeví jako harmonie v lidských vztazích, láska ke všemu stvořenému, nesobecká práce pro společnost. Jóga je široká nauka. Zahrnuje cesty a směry, které odpovídají různému založení a orientaci lidí, všechny vedou ke stejnému cíli – naučit se naslouchat svému srdci a poznat své Já. Překonat čas a prostor, rozpustit se a splynout s kosmickým vědomím, být jedno s Bohem…
,,...jóga zahání starosti a smutky. Jóga znamená zpřetrhání vazby s bolestí...,,
Ta skutečná tajemství, opravdové zdroje duševního pokoje, srovnanosti, souznění se nacházejí v nás. V našich myslích, srdcích, mozcích, buňkách. Západní kultura s oblibou umisťuje zdroje štěstí (a životních cílů) všude možně po okolí, jen né dovnitř nás samotných. Pobíhání po zeměkouli a hledání pilulky štěstí (či životního naplnění) je nám nějak bližší, než klidné zasednutí pod dub, zavření očí, vyrovnání páteře... a hledání v sobě. Obecně řečeno, jógové praktiky podporují adaptační schopnosti člověka. Schopnosti vyrovnávat se přece jen snáze se zátěží, nepřízní osudu.
,,Vyrovnaný člověk, jenž je v jednotě s átmanem, ovládá svou mysl, nerozruší ho žár ani chlad, bolest ani radost, pocty ani nezdary.,,
Samozřejmě jiné hloubky těchto dovedností či schopností adept jógy dosáhne po roce cvičení, pěti letech, deseti letech, ale i to občasné věnování se józe v rámci normálního civilního života jednoznačně pomáhá, prospívá a je k něčemu dobré.
,,Unce praxe je důležitější a prospěšnější než kilogramy teorií.,,
čemu se věří a čemu se nevěří v józe?
Je to zvláštní, ale jóga není založená na víře. Jóga se více méně důsledně drží osobní zkušenosti, zážitku, prožitku. Pilíře jógy spočívají na dvou zásadních sanskrtských slovech. Brahma a átmá.
Co je brahma?
Vzpomeňte si na chvíle, kdy jsme seděli na břehu moře či oceánu, zapadalo sluníčo, byli jsme příjemně unavení, opáleni. Všechno kolem se zklidňovalo. Šumění vln. Ve vzdálených kavárnách začíná hrát živá hudba. A najednou člověka napadne: ,,Bože, tady je krásně,,. Až se trochu sevře hrdlo a vběhnou slzy dojetí do očí. ,,Jsem tak rád, že jsm tady,,. Brahma je zážitek boží přítomnosti ve světě. Krásy, klidu, úžasu, okouzlení, vděku, obdivu, spočinutí, míru, přítomnost dobra, péče, lásky, přátelství, solidarity, zdravého rozumu... , božích vlastností v tomto světě. Jedním z cílů jógy je otevřít adepty tomuto principu. Vyjít z ghetta chmur do světa prodchnutého a prolnutého zářivým brahma.
Co je to átman?
Átman nepředstavuje nějakou akademickou vymyšlenost, nýbrž vychází z našich každodenních zkušeností a zážitků. Jogínům bylo jasné, že s našim Já je trochu problém. Kdo z nás může říct, že je zcela pánem a vládcem svého Já? Kolikrát do nás tzv. ,,něco vjede,, a my pak ,,nepoznáváme sami sebe,,. Kolikrát někdo z našich přátel nebo kolegů udělal něco, co bychom do něj neřekli. Projevilo se jeho ,,lepší Já,, nebo ,,horší Já,,. Kolikrát se chceme vědomě radovat, užít si třeba nějakou radost, ale něco v nás nám to nedovoluje? Jakoby se proti tomu Já radujícímu postavilo Já zasmušilé. Jak často se nemůžeme rozhodnout a naše Já je rozpolceno do různých směrů jako bleskem rozštípnutá stará vrba. Ono to s tím Já není vůbec tak jednoduché, jak nám populární manažerské příručky namlouvají. Psychologové zavedli takové pojmy, jako Jungův komplex ( kus našeho odštěpeného Já, ktery za určitých okolností ožívá a může se projevovat velkou silou ).
,,Opuštění ,,Já,, odpovídá zaprodání vlastní duše při podepsání smlouvy s ďáblem. V psychiatrii se tomu říká ,,odcizení od já,,. ...Mnoho neurotiků žije například jakoby v mlze. Všechno je pro ně zastřené. Nejen jejich vlastní myšlenky a city, ale také druzí lidé a důsledky různých situací jsou jim nejasné... Všechny formy odcizení od ,,Já,, se mohou týkat i ,,hmotného já,, - těla a majetku. V některých případech neurotik jen velmi slabě cítí své tělo nebo je jen velmi málo schopen s ním komunikovat. Dokonce i tělesné pocity mohou být utlumeny. Když se ho například někdo zeptá, zda je mu zima na nohy, dokáže se k vědomí pocitu chladu dostat pouze myšlenkovým procesem... Podobně někdy nemá ve vlastním domově pocit, že je tam doma - domov je pro něho stejně neosobní jako hotelový pokoj.,,
Karen Horney, Neuróza a lidský růst, Pragma str. 138
,,Átman je střípek brahma v nás,,. Je to hra se slovy, kóan, hádanka která nás má provokovat k přemýšlení. Naše pravé Já, hluboko někde v nás ukryté, je kouskem vesmírné jiskry, božské radosti, nekonečné lásky, hluboké spokojenosti. Velmi hrubě řečeno, máme v sobě ukrytý kousek Boha a ten je naším pravým Já. Kdo trochu medituje nebo cvičí, asi tuší, kam ta slova míří.
To co tady píšu, jsou jen metafory, pokusy vystihnout skutečnost mnohonásobně barvitější, plnější než nám slova dovolí. Proto opakuji, že jóga není nudrlantskou disciplínou, ale pozvánkou na cestu za vlastní zkušeností, zážitkem a vnitřním sebeobjevováním.
,,Potápěč plave v hlubině oceánu a je obklopen masou mořské vody ( brahma ). Současně ale v těle potápěče kolují různé druhy ,,vody,,. Krev, lymfa atd. Voda kolující uvnitř těla potápěče může metaforicky symbolizovat átman.
Mistři jógy ale nebyli žádní prosťáčci odtrženi od bolavé skutečnosti světa. Běžně žijeme v dramatickém odloučení od átma i brahma. Žijeme zmítáni a v područí neklidu, připoutanosti ( různé formy závislosti ), žádostivosti ( hamty, hamty ať mám víc, než tamty ), různých odporů ( tohle být nemá, tamto být má, tak je to správně, onak je to špatně ), zaslepenosti ( jen můj názor je správný, jen já přináším pravdu a řád ), zloby, hněvu, úzkosti, strachu, lakoty, pýchy, zraněného egoismu ( tohle řekl mně?! Za to zaplatí! ), pokřiveného vnímání, klipové roztříštěnosti a rozeskákanosti, přehnaného vymezování a vyhraňování ( odtud potud, tohle už překračuje všechny meze, jestli to uděláš, nevede cesta zpět, osudový zvrat, nezměnitelné mezníky, překročení rubikonu ).
,,Átman je světlo, které je překryto temnotou. Temnota je klam, jenž vyvolává tyto sny. Když světlo átmanu pronikne naší temnotou, začne z nás vyzařovat nádherné slunce projeveného brahma.,,
Bhagavadgíta, Pragma, 1999, str. 59
Záchranné síly našeho života - brahma a átman jsou přehlušeny, překryty, zahaleny divokými mentálními znečištěními. Tyto psychické nečistoty ( kilesa ) naše kultura do značné míry nevníma jako něco problematického či negativního. Neprospěšné kvality naší mysli způsobují ve světě zlo a bolest. Zatmění osvícené (božské, harmonické, čisté ) podstaty provází moderního člověka na každém kroku. A kde je zatemnění, jakési pošpinění našeho vnitřního zářivého reflektoru, tam se rodí tzv. mája, neboli klam, zatemnění. Ztrácíme pravdivý kontakt se světem, přežíváme v čemsi, co připomíná zrcadlové bludiště na Petříně. Zrcadla deformují, zvětšují, rozšiřují, zužují svět a vztahy kolem nás. Zmatená, zmanipulovaná, vyděšená, dezorientovaná mysl je vržena do bláznivého panoptikálního bludiště světa.
Jógové směry
znamená v překladu ,,královská cesta,,. Písemně ji zaznamenal Patandžali. Jedná se o osm na sebe navazujících stupňů, od cvičení ásán, kontrolovaného dýchání až po meditaci.
O jakých 8 stupňů se jedná?
1. Jáma ( etický trénink)
2. Nijáma ( etický trénink)
3. Ásána ( pozice)
4. Pránájáma ( ovládání dechu a energie )
5. Pratjáhára ( ovládání smyslů )
6. Dhárana ( meditace )
7. Dhjána ( meditace )
8. Samádhi ( osvícení )
- HATHA JÓGA ( HATHA YOGA )
v překladu něco jako ,,spojení Slunce a Luny,,. Mužské a ženské části v nás. Síly a citlivosti. Jestliže Rádža jóga byla plnou verzi, pak Hathajóga si z té první bere první 4 stupně (jáma, nijáma, ásána, pránájáma). Zaměřuje se silně na rozvoj tělesného potenciálu. Tělo se tak stává odolnějším a připravenějším k silným změnám a transcendentální očistě.
- DŽŇÁMA JÓGA ( JNANA YOGA )
Jnana znamená vědění, pochopení, intelekt a moudrost. Je to cesta seberealizace vedoucí přes porozumnění, rozumové uchopení. Někdy se říká, že jde o filozofický směr jógy, kterým jsou lidé racionálně zaměřeni.
- BHAKTI JÓGA ( BHAKTI YOGA )
cesta lásky a oddané služby Bohu. Bhaktijóga zahrnuje 10 prolínajících se stupňů od studia svatých knih. účasti na satsangu až po rozvoj vnitřního míru a spokojenosti.
- KARMA JÓGA ( KARMA YOGA )
cesta osvobození se od nezdravé závislosti na výsledcích své činnosti, osvobození se od ,,jájínkovství,, a sebestřednosti. Cílem je konat pro činost jako takovou, nikoli pro sekundarní benefity (,, aby mě sousedé pochválili,,).
- MANTRA JÓGA ( MANTTRA YOGA )
je založena na zpívání (nebo tichém opakování) posvátných zvuků, slabik, které se nazývají mantry. Mantra je tajemný zvuk mající psycho-spirituální energii. Tyto vibrace posilují nejen mysl, ale působí i na tělesné úrovni.
